Ivan a Gunnar Delrue, Moscou-wijk 33D, Bovekerke, Belgie

Na Olympiádě holubů v Ostende 2007 jsem si zakoupil knihu „The Pigeon Info Book“, která se snažila informovat o úspěšných chovatelích Belgie. V této knize jsem se poprvé setkal s jménem dvojice Ivan a Gunnar Delrue. Jedná se o otce /51 let/ a syna Gunnara/28 let/. V práci jsem pracoval ve firmě, jejíž oblasti zájmu spolupráce byly i firmy ze země Beneluxu. Při výběru jsem narazil na firmu Group Delrue s.a. Toto jméno jsem přece viděl ve výše uvedené knize. Domluvil jsem si schůzku na obchodní jednání v Belgii. Firmu začal budovat Ivan Delrue otec 5 dětí v roce 1978. Nyní firmu tvoří 3 závody kovovýroby, stavebních ocelových prvků a obchod se železem. Dva závody jsou v Ichtegem a 1 Herseaux /Moeskroen/ ve West Flanderen. Skupina Delrue S.A. patří v Belgii mezi renomované firmy působící i mimo Belgii. Na jaře 2010 jsem obchodně jednal v závodě v Herseaux s Gunnarem Delrue, který je zde ředitelem. Po jednání přišla samozřejmě řeč i na holuby. To bylo téma, které Gunnara okamžitě chytlo. Po chvíli mi nabídl, že by jsme mohli navštívit holubníky v Bovekerke. Tam bude i otec Ivan. Vzdálenost na holubníky cca 50 km. Aby cesta byla rychlejší odvezl mně Gunnar svým vozem. Bohužel v mém autě zůstal fotoaparát /to byl důvod opoždění mé reportáže/.




To co jsem uviděl mi vpravdě vyrazilo dech. To je skutečně holubí ráj, který po roce 1989 vybudoval Iron Mann /železný muž/ jak je Ivan Delrue v Belgii nazýván. V reportáži Jo Herbots z 20.8.2012 prohlásil, že Ivan má pravděpodobně nejlépe vybavené a nejkrásnější holubníky v Belgii. Proto také letos po sezoně obsadili zařízení belgičtí filmaři, kteří zde budou natáčet lyrickou komedii nazvanou Létající dům. V ději bude hrát důležitou roli holubice „Dove“, která ve filmu vyhraje 1.cenu z Barcelony.

Chovatelské zařízení

Pokusím se Vám toto zařízení, umístěné v nádherné obrovské zahradě, popsat, ale určitě na něco zapomenu. Přikládám pár fotek, aby jste si utvořili aspoň přibližně dojem.


Dle Gunnara, jejich metoda spočívá v tom, že po narození absolvuje holub životní kolečko. Kolečko začíná v holouběcím oddělení, jako ročák jde do holubníku ročáků, kde má svoji holubici a odchovává holoubata. V druhém roku postupuje do dalšího holubníku pro 2 leté. Závěrečnou etapou jsou holubníky elitních vdovců a vdov určených na závod z Barcelony. Závodí do -6 ti let. Pak pokud je úspěšný jde do chovného oddělení. Tím je ukončen aktivní koloběh. Pro tento systém je zařízení postaveno do obdélníku /elipsy. Zařízení tvoří 2 domy, určené pouze pro holuby, zděný altán v jedné linii, v druhé linii naproti jsou klasické, dřevěné holubníky. Holoubata, kterých je cca 500 ks, začínají v podkroví prvního domu, v přízemí je místnost pro ošetřovatele a potřebné zařízení pro údržbu areálu. Dále je zděný altán kde jsou holoubata ze 4 a 5 hnízda.




V druhé linii je řada holubníků pro ročáky, kde chovají holoubata a odtud jsou nasazování také na cvičné lety. Pokračují holubníky pro holubice určené na lety z Barcelony /cca 60 ks/ holuby /.Vdovci /cca 200 ks/ 2 letí a starší se nacházejí v podkroví druhého domu /vily/ v první linii. V přízemí je chovné oddělení cca 35 pár. Tito holubi mají volný průlet do voliéry, kterou jsem nazval tělocvičnou. Ta je v celé šíři štítové stěny. V ní nejsou žádné sedačky jen holé stěny. Pod stropem je zavěšen na lankách, lehký dřevěný obdélníkový rám. Každý holub, který si sedne na tento rám /jinde nemá kde/ ho rozhoupe a všichni holubi jsou donucení mávat křídly a vyrovnávat stabilitu. Po dobu asi 10 ti minut, co jsem na tuto věc zíral, nebyl rám ani vteřinu v klidu. Chovní holubi, které jsem měl v ruce, byli ve výborné kondici bez gramu nadbytečného tuku. Dále se v přízemí nachází kuchyně, vše v nerezi, za kterou by se nestyděl žádný hotel. Ke kuchyni patří sklad, ve kterém jsou v regálech umístěny vaničky s namíchanou směsí pro jednotlivé oddělení. V kuchyni se umývají a desinfikují napáječky a ostatní zařízení. Holoubata nemají napáječky, ale pijí z „nippelsystému - přeloženo jako prsní bradavka/. Stejně jako kuřata nebo slepice v slepičárnách. Dále se zde nachází klece pro vdovy nebo vdovce, vše vč. sedaček ve tvaru V barevně odlišeno.




Vše je precizně uděláno. Budníky, sedačky jsou vybaveny pásem pro sběr trusu. Budníky v chovném oddělení jsou obdobné jako sy Steinhoffer /dvojité /. Uprostřed tohoto ráje je prosklený altán, kde sledují Ivan a Gunnar s návštěvami dolety holubů nebo sledují tréninky.

Samozřejmě není možné, aby při pracovním zatížení Ivana a Gunnara, vše bylo zvládnuto bez pomocníků. Správcem holubníku je Didier Vermander, vnuk vynikajících chovatelů Lionela a Erica Vermandera z Okene. Ten má k ruce další 2 pomocníky.

Historie

Ivan Delrue začal s holuby od ranného dětství. Oba jeho dědečkové byli holubáři. Největší vliv měl na něho ale strýc Albert Crombez, který Ivana zasvěcoval do tajů holubaření. Postavil si i svůj holubník. Pak však přišla vojenská služba a holubi šli do pozadí. V roce 1985 se seznámil s Gergesem Bolle z Kortermarku. To je velká hvězda s úspěchy národní úrovně na letech z Limoges, Narbonne a Lourdes. Jedním z prvních holubů byla He „Flandrien“ z jeho národních vítězů Limoges. Pak následovali holubi z jeho Limoges, Narbonne a Lourdes linií. Gerges Bolle se stal jeho mentorem.Hlavně si zapamatoval pravidlo od Gerges Bolle, že holubi kteří musí jít často do rukou veterináře, nepatří na holubník. Toto uplatňuje Ivan během celé své kariéry nekompromisně.




Holubi Bolle se stali páteří jeho holubníka. V roce 1989 se stěhují holubníky do Bovekerke. Začal se budovat chov, který byl zaměřen jen na dlouhé tratě. Kupovali se jen DT holubi, jiné neměli na holubníku místo. Byl získán chovný materiál od dlouhotraťových šampionů Belgie. Od Luis Montagne z jeho linie 1.nat.Cahors, od Rogera Velle z linie 1. nat. Barcelona a od otce a syna Calonne /v roce 1990 mistři Belgie DT/. Později byli koupeni holubi u Dirka De Roose a Erica Vermandera z jejich staré sorty. Také společný chov s Willy Ampe a Ghyselbrecht-Madeira byl úspěšný. Od Roberta a Chrise Dobbelaere přišli 2 holubi z „Molenaar 2000“. Pro zrychlení a upevnění DT kmene byli zakřížení holubi od Eddy a Valere Vandenpoele, od Patrick Delrue-Vanbruaene, od Franka Hellebuick a Bullarda a syna, Holubi Taveirne-Rigolle, Noel Lippens a Gerard Latruewe také zanechali svou stopu.

Poslední dobrý nákup byl od malého chovatele Valere Lisoena z Kommen, kde koupili jeho vítěze 1.internacional Tarbes. Tento holub je otcem jeho holubů na 2 a 5. místě provinciál Narbonne v letošním roce. Úspěch byl dovršen 1.cenou holubem „Bary“. Tento červený holub je v chovu stále úspěšný. On sám i jeho potomci na mně udělali velmi dobrý dojem.

Chov a závody

Kolonie Delrue má 35 chovných párů. Z těchto holubů je odchováno několik hnízd. Celkem se ročně odchovává 500 ks holoubat. První a druhé hnízdo se používá na provinciální a národní závody holoubat. Holoubata s prvních dvou hnízd létají v přirozené metodě, ale bez holoubat. Nejsou zatemňována.
Další hnízda se pouze zúčastňují nácviků a učení se systému,který bude po nich vyžadován v následujících letech. Z chovných se odchová až 7 hnízd. Samozřejmě s výměnou holubic.




Roční holubi chovají holuby současně s chovnými. Podkládají se jim holoubata od chovných holubů. Roční holubi nejsou přetěžováni. Jsou nasazováni max.po Blois. Staří vdovci létají suchým vdovstvím, jedno hnízdo odchovají po sezoně. Tým starých vdovců se páří společně v březnu, po sezení na vejcích 2 až 3 dny jdou vejce pryč. Nácviky 2x Arras /80 km/, 2x Clermont /200 km/ a pak již následují národní závody nad 600 km.

Skupina 200 vdovců se nasazuje na všechny národní i internacionální závody. Kromě toho je zde 60 vdov se svými partnery. Začnou vdovstvím, ale pak je jim povoleno zahnízdit před nasazením na Barcelonu /staré vdovy/ roční se takto zúčastní letu z Libourne. Pro vdovy jsou 3 holubníky. Používají se též obdobně na závody s Perpignan a Narbonne.

Na lety pořádané Cureghem Centre jsou nasazování v lokale Gistel, pro ostatní lety v Kortemark.

Tréninkový plán je následující:

8 až 9.hod - vdovci /nucený let/
10.30 - 12:00 hod - vdovy
12:00 - 14:00 hod - mladí 1. a 2. hnízdo
Po 14:00 hod - ostatní hnízda mladých s otevřeným výletem.

Plán koupání:

Pátek - holubice a holubi, kteří zůstali doma
Úterý, čtvrtek - chovné oddělení
Pondělí nebo čtvrtek - holoubata
Závodníci - v den návratu, nebo o den později

Do vaničky se dává sůl

Výživa

Převážně Vanrobayes a Versele Laga pro všechny. Závodní tým je krmen směsi Super vdovce Vanrobayes a chovný Versele, celý týden 50% obojího, 3 dny po příletu 1/4 supervdovci, 3/4 chovná + velká i malá kukuřice Versele.




Každý den svěží drť Redstone, Ticcoblok, mořské řasy a jílové koláče. Tři dny elektrolyt v pitné vodě, žádný med nebo glukoza. Pro ostatní holuby mimo závodní družstvo Naturaline nebo Elixír Heron, /bez jablečného octu/, vitamíny pouze Gervit W od Rohnfriend.

Holoubata čistá voda a holubí čaj pro lepší peření. Ten je podáván 8 dní v kuse a pak se opakuje podání na podzim. Vyvíjí se přirozeným způsobem. Nepoužívají se žádné léky nebo podpůrné prostředky.

Léčení

Chovní holubi nedostávají žádné léky. Závodní tým je léčen proti Trichomoniádě. Přípravek se mění aby nedošlo k návyku. Pro první národní závod dostanou lék na dýchací cesty s Lincospectinem. Všeobecně je prováděno povinné očkování a očkování proti neštovicím štětečkem. Oční kapky nebo masti se nepoužívají.




Všechny holubníky jsou po sezoně otevřeny a holubi si užívají svobody .Tady příroda bere výběr do svých rukou, probíhá přirozený výběr a platí zákon silnějšího.

Výběr

Mladí holubi musí absolvovat lety na naučení systému. Kdo přežije jde do programu ročních. Na ceny se nedbá a nepřihlíží.

Roční - koš je zde výběrem. Dosažené ceny se berou v úvahu.

Staří vdovci - létají do 5 ti ,6 ti let. Pak jdou do chovu.

Zlatá pravidla dobrého chovu dle Ivana a Gunnara

• sežeňte si dobrý holubí kmen jako základ


• zajistěte vysoký standart pro ustájení holubů


• hledejte přirozenou odolnost. Zajistěte ,aby holubi dosáhli svého zdraví a síly přirozenou cestou

Ivan a Gunnar Delrue berou sport velmi profesionálně. Cvičí efektivním způsobem. Nic není ponecháno náhodě. Dělají vše pro udržení a zlepšení dobré základny chovu. Mají výborného manažera, který je pod přísnou kontrolou Ivana a Gunnara. Neusínají na vavřínech a dělají vše proto, aby zisk Mistra Belgie DT 1991, generálního mistra Belgie 1995 a zisk již 19 ti z 10 ti nejvýznamnějších národních titulů a 5 ti provinciálních titulů. Že jsou stále na vzestupu je vidět i z 1., 2. a 5. místa provinciál z Narbonne na předposledním letu národních závodu Belgie v letošní sezoně.

Závěrem bych chtěl říct, že ač se nám to nemusí zdát, jsou holubi pro dvojici Ivan a Gunnar Delrue jen hobby. Ivan a Gunnar nehrají o peníze, neprodávají holuby, zajímají je jen ceny, výkonnost holubů a důkazy, zda je jejich šlechtitelský cíl správný nebo ne.

Přejí hodně úspěchu i v následujících letech.